Krizová komunikace

1. Zastav se, rozhlédni se, přemýšlej

Příklad: Ztratil se rádce. Dítě si zlomilo nohu. Požár na táboře. ….
Na první místě samozřejmě: zajisti sám nebo s pomocí záchranných složek bezpečí, zdraví a pokud možno pohodu všech lidí.  

2. Ptej se sám sebe

Co se přesně stalo – jaká jsou holá fakta oproštěná od emocí? Co se kdo má dovědět – rodiče/ústředí/jiní vedoucí/děti – a jakým způsobem?
Komu se ozveme a v jakém pořadí?
Jakým způsobem komunikovat s rodiči či pořadatelem, ústředím? Jaké informace je nevhodné zveřejňovat (např. prostřednictvím webu)?
Kdo se pravděpodobně ozve z vlastní iniciativy, a kdo je oprávněn mu sdělovat podrobnosti?
Kdo vám může pomoci a poradit?
Komu můžeme sdělovat jména a osobní informace?
Jaké informace mohou někoho poškodit?

3. Udělej si plán

Zformuluj si tři základní věty, které shrnují, co se stalo. Zapiš si je. Prober odpovědi na výše uvedené otázky s ostatními dospěláky. Rozdej úkoly. Vše si poznamenej. Co je třeba udělat? Informovat rodiče těch, kterým se něco stalo. Být v kontaktu s nemocnicí, policií apod. Mluvit s dětmi či dospělými, kteří jsou v těžké situaci s vámi. Vysvětlovat, co se děje. 
Nemáme krizovou linku jako Skauti. V případě, že byste sami potřebovali psychologickou, krizovou konzultaci doporučujeme vybrat zde https://www.remedium.cz/o-sdruzeni/o-sdruzeni.php

4. S novináři pravdivě, ale obezřetně

Pamatujte, že je třeba chránit soukromí všech lidí, svěřených dětí a jejich rodičů pak zvláště. Sami média nekontaktujte. Co vám můžeme doporučit pro případ, že se ozvou sama?
Požádejte všechny děti i dospělé v okolí, včetně rodičů zraněných a dalších, kteří něco o nehodě vědí, aby novináře odkazovali jen na vás a na „tiskového mluvčího“, kterého si určíte.
Netvrďte novinářům, že se nic nestalo. Nezatajujte podstatu nehody, spíše vysvětlujte, že máte teď jiné povinnosti.
Nepouštějte na veřejnost žádné podrobnosti, nepopisujte pocity. I oddílový web, blog je veřejné médium.
Buďte obezřetní, komu a co říkáte. Mějte na paměti, že musíte chránit soukromí svěřených dětí a jejich rodičů.